Příspěvek 27. pro 2018, 22:04

Nové skutečnosti ohledně Nikoly Šuhaje

Příběh Nikoly Šuhaje, loupežníka má zajímavou dohru. Jisté indicie hovoří o tom, že skutečný Nikola nezemřel způsobem popsaným Olbrachtem, ale až do roku 1936 přebýval v káznici. Našly se totiž dokumenty, které to ukazují, ale nepotvrzují, protože je na nich uveden špatný rok narození. Koho vlastně vesničané zabili?

A proč připomínáme tento příběh právě zde? Byl to právě Ivan Olbracht, kdo vnukl Jaroslavu Foglarovi myšlenku uspořádat na Podkarpandě letní tábor! A tak, v létě 1938, se Hoši od Bobří řeky vypravili na svůj historicky nejvzdálenější tábor, na Podkarpatskou Rus, u Sinovíru. Kluků bylo jako much, přes 40! Museli improvizovat, podsady ke stanům nešly stavět klasicky, museli vymyslet jiný způsob. Ale zato se jim podařilo odlovit otce Nikoly, který se jim podepsal do kroniky.

Další rok už Dvojkaři tábořili zase ve Sluneční zátoce na Sázavě, ale to už byla okupace v plném proudu. Foglar na táboře dopisoval knihu Chata v Jezerní kotlině. V roce 1940 tábořili jinde, a to už byli vyhnání Němci, v trenkách se museli vrátit domů, pak následovala psanecká údobí, kdy ve Sluneční zátoce tábořili potajmu (popsáno v knize Strach nad Bobří řekou, v knize Devadesátka pokračuje pak období kolem Tábora Alvareze, který se konal v roce 1942), ale po válce se Dvojkaři k Podkarpandě víc přiblížili, když začali tábořit v Tatrách, na dohled od Kriváně, u Zelené říčky. Jelikož tábořili v národním parku, byly s tím těžkosti, po roce 1993 s tím byl konec definitivně. Táboření u Zelené říčky popisuje kniha Poklad Černého delfína.

nikola.jpeg


Sledujte ExoSpace.cz, magazín se zaměřením na astronomii, kosmonautiku a svobodný software.