Příspěvek 25. led 2015, 22:32

Návod na pozorování komet

Až desítky komet se ročně dostanou do vizuálního dosahu. Okolo 5 jich je vidět v binokulárech, občas do blízkosti Země přiletí tak jasná kometa, že je viditelná i pouhým okem. Takové komety lidstvo mnohdy fascinují a někdy se na ně nemůžeme vynadívat. Pokud ale chcete, tak se na komety nemusíte pouze dívat, můžete přispět cennými vědeckými daty a zapojit se do celosvětové sítě amatérských pozorovatelů komet díky takzvaným odhadům jasnosti.

Odhady jasnosti se odesílají do databáze ICQ (International Comet Quarterly) a v Česku je zpracovává SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Jak takový odhad provést? Ze začátku se to může zdát poněkud obtížné, po několika maximálně desítkách pozorování už ale jde o rutinu. Podívejme se na to v těchto krocích:

  1. Před pozorováním si pozorovatel musí vytisknout vyhledávací mapku komety. Na ní je vhodné si vyznačit srovnávací hvězdy (nejméně 2, ale čím více, tím lépe). Tuhle věc ale můžeme provést až po pozorování v počítačovém planetáriu, tedy pokud si zapamatujeme, jak jasná byla kometa v porovnání se srovnávacími hvězdami.
  2. Nalézt kometu na obloze podle oné vyhledávací mapky.
  3. Určit stupeň kondenzace (DC) od 0 do 9 podle tohoto obrázku:
    Obrázek
  4. Provést samotný odhad jasnosti (s přesností na 0,1 mag), a to nejlépe jednou ze tří nejčastěji používaných metod rozostřování. Jedná se o:
    - Bobrovnikoffovu metodu, při níž rozostřujeme stejně kometu i srovnávací hvězdy (používá se nejčastěji pro DC 7-9).
    - Morrisovu metodu, při níž kometu mírně rozostříme a poté srovnávací hvězdy rozostříme ještě více (používá se nejčastěji pro DC 4-7).
    - Sidgwickovu metodu, při níž srovnáváme zaostřený obraz komety s rozostřeným obrazem srovnávacích hvězd (používá se nejčastěji pro DC 0-4).
    - při odhadech jasnosti pouhým okem srovnáváme zaostřený obraz komety se zaostřeným obrazem srovnávacích hvězd, protože nemůžeme rozostřovat.
  5. Určit čas pozorování (s přesností na minuty), katalog srovnávacích hvězd a přístroj, kterým jsme jasnost komety odhadovali. U přístroje pak určit zvětšení a pokud se nejedná o oko nebo o binokulár, tak i světelnost přístroje. Je vhodné si tyhle údaje zaznamenat na papír, obzvláště v případě, že je daný pozorovatel začátečník.
  6. Určit velikost komy, ne však pouze centrální kondenzace, ale celého vnějšího obalu jádra komety. Velikost komy opět určíme nejlépe pomocí počítačového planetária, kde ji zjistíme podle vzdálenosti okolních hvězd od komety. Přesnost odhadu velikosti komy by měla být 0,1' při komě do 5', 0,5' při komě do 15', 1' při komě do 30', 5' při komě nad 30'.
  7. Určit délku ohonu, pokud nějaký pozorujeme. Opět pomůže počítačové planetárium. Přesnost odhadu délky ohonu by měla být 0,05° při délce ohonu do 3°, 0,1° při délce ohonu do 10°, 0,5° při délce ohonu do 20°, 1° při délce ohonu do 40°, 5° při délce ohonu nad 40°.
  8. Pokud pozorujeme nějaký ohon, musíme určit i jeho poziční úhel. Zde platí, že 0° = sever, 90° = východ, 180° = jih a 270° = západ. Poziční úhel ale nemůžeme odhadnout z toho, co vidíme, pro přesnější údaje si musíme zapamatovat (nebo zakreslit), k jakým hvězdám ohon směřoval a pak si v počítačovém planetáriu vyhledat, v jakém pozičním úhlu se dané hvězdy nacházejí od komety. Poziční úhel stačí určit s přesností 5°.
  9. Zapamatovat si (a nebo zaznamenat) oficiální označení komety, kterou jsme pozorovali.
  10. Převést do oficiálního ICQ formátu. S tím vám pomůže koordinátor SMPH.

Pokud něco nepochopíte a nebo byste se mě chtěli na něco ohledně komet zeptat, napište mi na e-mail biely.marek@exospace.cz a nebo na můj osobní e-mail biely.marek@seznam.cz.

Poznámka: Přesnost odhadu jasnosti na 0,1 mag a přesnost času pozorování na minuty jsou pevně dány, přesnosti ostatních odhadů jsou brány s tolerancí (v návodu je uvedena přísnější varianta).
Nepředvídatelná jasnost dělá komety tak zajímavé.